Zdá se totiž, že musíme vybírat vždy z menšího zla: buď nebudeme kosit trávníky a snížíme tím vypařování vody i vznik lokálních tepelných ostrovů, ale musíme se smířit s letními pylovými alergiemi v důsledku kvetoucích travin, anebo budeme kosit nakrátko, trávníky budou vysychat, ale s alergiemi se tolik trápit nebudeme.
Můžeme mít obojí?
Tedy kvetoucí trávníky s omezeným množstvím pylu způsobujícím alergie? Ano a právě o takové travnaté plochy již několik let usilují Pražské vodovody a kanalizace, a. s., (PVK) v jimi provozovaných vodárenských areálech.
V době klimatických změn a narušené přírody je třeba změnit i přístup k údržbě pozemků. Pro města se zavádění nových způsobů péče o zeleň stává v posledních suchých letech nejen módou, ale spíše nutností. Důvodem je mimo jiné lepší zadržování vody v krajině. Nejde jen o to, aby centra měst vypadala hezky. Zelená plocha, která je v dobrém stavu, má totiž důležitý vliv i na pohodlí obyvatel, funguje jako přírodní klimatizace a pomáhá obnovit populace hmyzu, který je důležitý pro opylování.
Lidem se však neposečená tráva často nelíbí, nízký trávník je brán jako důkaz, že se o něj dobře pečuje; vysoký porost jim připadá neupravený a vadí jim také zdravotní rizika, především pylové alergie. Otázka kosení a údržby pozemků je přitom závislá na účelu, kterým pozemek využíváme. Rozdílným způsobem budeme kosit louku, jinak budeme udržovat zahradu a jinak veřejné prostranství. Na stejnou plochu veřejného prostranství bude mít jiný pohled zahradní architekt, zahradnická firma, řadový občan a přírodovědec či ekologicky smýšlející člověk.
Podpora biodiverzity
PVK již od roku 2015 podporují projekty rozvoje biodiverzity, jejichž cílem je zvyšovat bohatost druhů rostlin a živočichů v „městské přírodě“. Zatravněné vodojemy se k tomuto přímo vybízejí.
Nejúspěšnějším se ukázal být projekt, kdy byl přenosem tzv. zeleného sena z chráněných území Prahy osetý vodojem na Floře. Travnaté plochy, de facto zelené střechy, v areálech PVK vzhledem ke své povaze vyžadují zvláštní stupeň zabezpečení (= bez přístupu veřejnosti), což ovšem zároveň umožňuje specifický způsob hospodaření.
Rozkvetlé trávníky
A potvrdilo se, že když se dá přírodě šance a klid a zvolí se šetrný způsob údržby, dokáže i na relativně nehostinném pozemku uprostřed města překvapit. Rozkvetlé trávníky na vodojemech teď mohou směle konkurovat i druhově bohatým chráněným územím v okolí Prahy. A protože kvetoucí byliny jsou převážně opylovány hmyzem, pylové alergie způsobují mnohem méně než kvetoucí traviny. Vyšší luční porost také lépe zachytává prach z ovzduší, další příčinu alergií.
Zkušenosti z pilotního programu byly využity pro „metodiku údržby travnatých ploch“ i pro další zelené plochy v areálech PVK. Zkrátka s rozkvetlým trávníkem je ve městě život hezčí i příjemnější.
Fauna a Flora PVK 
PVK podporují biodiverzitu
PVK rozvíjejí projekt biodiverzity společně s Pražskou vodohospodářskou společností a hl. městem Prahou. Vodohospodářská zařízení v Praze totiž představují téměř jeden milion čtverečních metrů zelených ploch rozesetých po celém městě.
Zelené střechy a louky
PVK spolupracují s Českým svazem ochránců přírody na obnově přirozených lučních porostů. Příkladem může být „střešní biotop“ na vodojemu na Floře. Travní porost, dodatečně osetý lučním osivem ze zvláště chráněných území Prahy, pravidelně vykvétá desítkami druhů rostlin. Další areály, na nichž proběhl výsev květnaté louky, byl vodojem Ovčín, Prosek, Modřany Sever II, na Zelené Lišce a Kvestorská.
Hmyzí domečky, budky pro ptáky, loggery
V minulých letech PVK instalovaly na více než 20 místech hmyzí domečky, budky pro ptáky a loggery, což jsou útočiště především pro hmyz, který se vyvíjí v dutinách stromů nebo odumřelém dřevě.
Včely
Od června mají PVK tři nová včelstva. Celkem je tak v areálech už 26 úlů! Kvetoucí louky na vodojemech poskytnou dostatek nektaru i pylu; a protože biotop na Floře nabízí i jezírko, nemusejí mít okolní obyvatelé strach, že by včely hledaly vodu na jejich zahradách či balkonech. Med z pražských vodojemů si zanedlouho můžete koupit na místních farmářských trzích.
Autor: Pavel Procházka, specialista obch. projektů a rozvoje, zodpovědný za projekt biodiverzity PVK
